SHOTO NIJUKUN
20 pravidel sestavených mistrem Gichinem Funakoshim.
1. Karate začíná respektem a končí respektem.
2. V karate se nedělá první pohyb.
3. Karate je pomocníkem spravedlnosti.
4. Poznej nejprve sám sebe, teprve potom toho druhého.
5. Duch je důležitější než technika.
6. Nauč se kontrolovat svého ducha a pak ho osvoboď.
7. Neštěstí se stává z nepozornosti.
8. Nevěř, že se karate odehrává jenom v dojo.
9. Cvičit karate znamená pracovat po celý dlouhý život, v tom neexistují hranice.
10. Spoj svůj každodenní život s karate, pak najdeš "myo".
11. Opravdové karate je jako horká voda, která chladne, když ji stále neohříváš.
12. Nemysli na výhru, ale přemýšlej o tom jak neprohraješ.
13. Z měň svoji obranu vůči nepříteli.
14. Boj odpovídá vždy tvé schopnosti zacházet s kyo (nehlídaný) a jitsu (hlídaný).
15. Představ si svou ruku a nohu jako meč.
16. Když opustíš místo, kde jsi doma, děláš si četné nepřátele, takové chování ti přináší mrzutosti.
17. Začátečníci musí zvládnout všechny úkony bez vlastního úsudku, teprve potom dosáhnou přirozeného stavu.
18. Kata musejí být prováděna korektně, ve skutečném boji je tomu naopak.
19. Tvrdé a měkké, napětí a uvolnění, pomalu a rychle - všechno ve spojení se správným dýcháním.
20. Vzpomeň si a mysli vždy na "kufu" - žij těmito předpisy po celý den.
Sedm zásad mysli Bušido
Splynutí buddihsmu a šintoismu umožnilo vznik bušidó, cesty samuraje. Tuto cestu lze shrnout do 7 zásad:
Gi: správné rozhodnutí, správný postoj. Když musíme umřít, tak musíme umřít,
Ju: statečnost, zabarvená hrdinstvím,
Džun: všeobjímající láska, dobrosrdečnost k lidem,
Rei: správné chování, pravdivost, podstata všeho,
Makoto: naprostá upřímnost,
Meijo: čest a sláva,
Čugi: oddanost, loajalita.
Ovlivňování mezi buddhismem a bušidó bylo vzájemné. Buddhismus však ovlivnil bušidó v pěti aspektech:
- zklidnění emocí
- klidná odevzdanost tváří v tvář nevyhnutelnosti
- sebeovládání v každé situaci
- bližší vztah ke smrti než k životu
- čistá chudoba
Dokukódó
Rozvinutí zásad BUSHIDO od Miyamoto Musashiho:
Mijamoto Musaši napsal Dokukódó. Vypůjčil si tento název z jedné věty v Šódóka (“Sborník o odevzdání lucerny”) Joku Daičiho, která říká: “Jde pořád sám, chodí pořád sám”. Pro praxi samuraje samotné budó úplně nestačilo.
Bušidó nacházíme v samém srdci japonského ducha. Je zajímavé, že samurajové se pouštěli na cestu zenu, a mnozí z nich dosáhli osvícení, když byli vyučování mistrem Takuanem a studovali posvátné texty zenu.
D O K U K Ó D Ó :
Neprotiv se tradičním mravům.
Nevyhledávej pro sebe rozkoše.
Zůstávej nestranný uprostřed mnohosti jevů.
Ber sebe sama s humorem a druhé vážně.
V životě po ničem ne touži.
Nelituj toho, co jsi udělal.
Nezáviď druhým v dobrém ani špatném.
Ať je tvá cesta jakákoliv, nestěžuj si, když jsi ji opustil.
Nepomlouvej a nekritizuj sebe ani druhé.
Neměj srdce plné připoutanosti ani lásky.
Netouži, nedychti po věcech.
Netouži po hezkém příbytku pro sebe.
Netouži po dobrém jídle.
Neulpívej na starožitnostech, které budou mít v budoucnu velkou cenu.
Nevěšti sám pro sebe.
Kromě zbraní nevyhledávej na tomto světě žádné nástroje.
Dokud praktikuješ bušidó, neboj se smrti.
Netouži po bohatství na stará kolena.
Cti bohy a buddhy, ale nebuď na nich závislý.
I když odvrhneš své tělo, nezapomínej na svou čest.
Neopouštěj nikdy cestu válečníka.
*** Ve druhém roce éry Šobó, třináctého dne pátého měsíce sepsal pro pana Terao Magonodžo Šinmen Musaši
POZDRAV V KARATE
Nejdůležitějším prvkem etikety v karate je pozdrav, který se provádí v Seiza-sed na patách, nebo v Motsubi dachi - stoj spatný. Pozdrav ve všech bojových uměních, tedy i v karate,hraje důležitou úlohu. Pozdravem vzdáváme úctu lidem kolem nás. V Japonsku se s pozdravem setkáváme na každém kroku. Při úkloně ve stoje řekne Karateka slovo "Osu". Toto slovo je mnohovýznamové. Osu je nejfrekventovanějším výrazem jak na turnajích tak i v Dojo. Když vcházíte nebo opouštíte Dojo zdravíte úklonou a slovem Osu, taktéž zdravíte svého partnera v kumite a tímto způsobem také dáváte najevo, že chápete učitelovo vysvětlení daného problému. Před započetím cvičení každé techniky Kihon demonstrujete připravenost cvičit hlasitým „Osu“. Pokud během kumite vás partner (nikoliv soupeř) zasáhne dobrou technikou, tak zvoláním "Osu" oceníte jeho výkon. Pozdravem Osu a úklonou na turnajích bojovníci vzdávají hold a respekt rozhodčímu, soupeři, a divákům a to před a po samotném zápase. Dále zdravíme Senseie či instruktora pokud potřebujeme s ním hovořit a to před oslovením i po ukončení rozhovoru a cvičence s vyšším technickým stupněm. Každý Karateka musí zdravit toho, koho chce oslovit. V Seiza zdravíme Senseie nebo instruktora. Průběh pozdravu při zahájení a ukončení tréninku probíhá po nástupu na povel tj. povelem Senseie: "Seiza!" Cvičenci se usadí vzpřímeně v Seiza, aniž by se dotýkali země rukama a na povel "Mokuso" zavřou oči a uvolní se, včetně uvolnění myšlenek atd. Na povel "Mokuso jame" cvičenci otevřou oči a po pozdravu prvního v řadě Senseiovi, se všichni volným pohybem ukloní k zemi. Po té na povel Senseie cvičenec povstane do Motsubi dači, provede Otaga-ni-rei. Osu se tedy užívá v mnoha situacích, ale co vlastně samotné slovo Osu znamená? Duchovní odkaz „Osu“: Osu je zkrácená forma slov - Oshi ve významu "snaha" a Shinobu ve významu "vytrvat". Jinak též trpělivost, odhodlanost a houževnatost. Při každém vyslovení Osu máme na paměti tyto tři zásady. Karate trénink je velmi náročný. Trénujete a neustále sám sebe posunujete až do fáze kdy si myslíte, ze jste dosáhl svého limitu. Potom vás nejdříve staví vaše tělo ale mysl stále vaše tělo tlačí vpřed. Potom i vaše mysl vzdává tento boj. Tehdy nastupuje váš bojový duch, který vás drží ještě v boji. Snášíte bolest a setrváváte v boji. To je Osu. Karate se neučí přes noc. Základní techniky se procvičují tisíckrát až do okamžiku, kdy se techniky provádí instinktivně, nevědomím myšlením. Samozřejmě, že je poněkud frustrující provádět neustále jeden a ten samí blok nebo úder. Zvláště není li na první pohled znát nějaký pokrok. K překonání této frustrace vezmete na pomoc trpělivost a houževnatost. To je Osu. Naprostá oddanost a víra potřebná k „překonání skály“ která symbolizuje Karate je Osu. Jedno japonské přísloví praví "Ishi no ue ni sannen." V překladu znamená "Tři roky na skále".Toto rčení vyjadřuje potřebu vytrvat za všech okolností a je patrně nejdůležitější filosofickou úvahou v Karate. Karate je uměním nabízející mnoho věcí v celém časovém úseku jeho praxe. Nakonec si každý uvědomí že existuje něco co překračuje všechny techniky, kopy, údery, kata. Tím je duch bojovníka v srdci a duši každého kdo cvičí vážně Karate. Učí ho odhodlaně čelit problémům každodenního života. Budo-ka tak není vydán na pospas všemožným nepřízním na cestě života. Síla charakteru se zpevňuje a rozvíjí ve tvrdém tréninku. Slovo Osu pochází ze slov oshi shinobu,volně přeloženo "vytrvej jakkoliv jsi pod tlakem“. Vyjadřuje ochotu snášet nebo trpět nepřízeň a vydržet jakýkoliv tlak na svou osobu. Jednoduché slovo také Osu vystihuje velmi přesně meze kde se tzv. láme charakter. Ten kdo je schopen demonstrovat spirit Osu v každém slově, myšlence, a činu může být považován za moudrého a odvážného. Celý trénink v Dojo by se měl nést v duchu Osu. Celý váš život se může nést v duchu Osu a může pak dojít naplnění.
OBI - PÁS KARATE
Vázání obi (video)
Obi – je to pásek cvičenců bojových umění. Neodmyslitelně patří spolu s kimonem k oblečení. Pásek je vyroben z textilu a jeho šíře je zpravidla mezi 4 a 6 cm a délka od 220 do 330 cm. Některé pásky mohou být vyrobeny i z hedvábí, event. doplněny výšivkou – SENSEI, KARATE DO (TAEKWON DO, JUDO apod.). Jeho nejhlavnější funkcí bylo držet karate gi, dnes má obi pro cvičence i jiný význam – stalo se symbolem a jeho barva stále cvičenci připomíná stupeň vyspělosti a motivuje k větším výkonům. Obi bývá dvakrát omotáno okolo těla a uvázáno na zvláštní uzel trojúhelníkového tvaru.
Význam OBI:
První věcí, kterou člověk spatří je barva obi. Má několik barev podle druhu bojového umění. Původně mělo obi jen tři barvy - bílou, hnědou a černou. Bílou barva měl každý cvičící, kdo se dal na cestu BUDO. Na hnědý pás měl nárok ten, kdo několik let tvrdě a usilovně trénoval. BUDO KA (člověk, který se vydal na cestu učení bojového umění), který dále a několik dalších let pokračoval v tvrdém tréninku, mohl získat černou barvu obi. Kdo dále zasvětil celý svůj život bojovému umění, tomu začala barva na obi zesvětlovat, až bylo vidět červené zbarvení, které dokazovalo, že tyto červené skvrny jsou od krve a velice náročného tréninku. Tím se červeno-bílá barva obi stala novou barvou v některých školách karate do, jako důkaz mnohaletého tréninku.
Současné barevné rozlišení je poměrně mladou praxí a filozofií. Podle mistra karate do pana HIZATAKE je dnešní barevné rozlišení převzato od buddhistických mnichů, kteří nosili různobarevná rozlišení a které symbolizovalo jejich duchovní osvícení a schopnosti. V duchovním pojetí má barevné obi takovou funkci, že znamená citovou a emoční vyspělost, nikoliv stupeň šikovnosti. Posuzovat se člověk nemá jen podle technické vyspělosti a šikovnosti, ale i podle charakterových vlastností. Existují cvičenci, kteří jsou technicky velice vyspělí, ale to je vše. Jejich charakter a vnímání bojového umění jako cesty filozofie jsou na nízké úrovni. Na cestě BUDO musí být stejnou měrou zastoupena technická vyspělost, charakterové vlastnosti a duchovní pojetí bojového umění.
Charakteristika barev OBI v některých školách karate do:
Bílé obi (shiro obi ) ... Barva označuje nevinnost. Je to označení takového cvičence, jehož duše a vědomí je čisté a prázdné, nezná nic z učení BUDO a neví takřka nic z bojových technik. Je to barva začátečníků, kteří jsou zatím na začátku cesty za poznáním a učením.
Žluté obi ( kiiro obi ) ... Žlutá symbolizuje barvu slunce, světla, svěžesti. Žlutá je barva cvičenců, pro které začíná slunce zářit, mají ve své duši světlo, pochopení a šikovnost. Úsvit do nového dne.
Zelené obi ( midori obi ) ... Zelená je barva rostlin, lesa, trávy. Tato barva patří tomu, kde je již schopný „zpracovat“ světlo. Duch tohoto cvičence již umí zpracovat nové myšlenky a znalosti a hledá nová řešení.
Fialové obi ( aori obi ) ... Fialová je barva nebe, dálek, oceánu. Tuto barvu má ten, jehož snaha a touha již sahá k hranici horizontu poznání, jehož duše se blíží k hlubinám moře, ale tajemství těchto hlubin nebylo dosud dosaženo.
Hnědé obi ( chairo obi ) ... Hnědá je barva země, spolehlivosti a trvanlivosti. Označuje cvičence, jehož techniky již jsou dostačující, jeho duše je pevná a neoblomná a vědomí plné.
Černé obi ( kuro obi ) ... Černá je barva všech barev – neodráží fyzikální zákony. Je to barva cvičence, který získal vysoké charakterové vlastnosti a k jehož technické dovednosti a úrovni bylo třeba ujít dalekou cestu karate do. Černá není barvou vítězství na konci cesty, ale noci, která ukazuje, že den začínal žlutou barvou slunce a končil černou barvou noci, po které začíná nový den. Tedy cesta BUDO KA nekončí, ale teprve začíná.
Stupně technické vyspělosti DAN mají svá barevná rozlišení:
Stupně SHODAN až GODAN mají barvu obi černou. Od stupně ROKUDAN až po stupeň HACHIDAN je barva obi červeno-bílá ( shimaobi ). Devátý a desátý DAN má barvu obi červenou ( akaobi ). Barevnost těchto obi má také svůj význam a vychází z japonských tradic, že červená ( aka ) a bílá ( shiro ) symbolizují duševní čistotu, oddanost a boj s egoismem. A platí to právě u mistrů bojových umění od stupně rokudan. Kdo cestou za učením a poznáváním dosáhl 6, 7 nebo 8. DAN, dospěl cestou DO k poslední bráně. Po té u mistrů 9 a 10. DAN je barva obi jen červená. Zde symbolizuje, že držitel této barvy obi zasvětil celý svůj život obětavé práci na cestě k BUDO, dosáhl duševní harmonie, téměř dokonalosti a přiblížil se na dosah konečného životního cíle.
Ale symbolem obi není jen barva. Jiným významem je to, že OBI svazuje držitele do kruhu. V buddhismu je kruh symbolem celku, úplnosti, vesmíru. Správně uvázané obi svazuje oblast HARA – to je oblast břicha, kde se soustřeďuje veškerá energie a KI cvičence na cestě BUDO. Hara se nachází asi cca 5cm pod pupkem a podle hinduistického učení je to centrum osobnosti člověka. Uzel obi se tedy stále dotýká hara a cvičenci je neustále připomínán jeho zdroj životní energie a síly.
OBI a KARATE GI jsou tedy znakem vnitřní úrovně BUDO KA, upozorňují na jeho duševní a charakterové vlastnosti a vyznačují technické vědomosti. Zároveň symbolizují jeho čistotu, moudrost a odhodlání na cestě BUDO.
Každý držitel jakékoliv barvy obi by ho měl nosit s hrdostí a přijít na trénink jinak, než ve správném karate gi a obi, je považováno za hrubý prohřešek a znevážení stupně vyspělosti i celého karate do.
DOJO-MÍSTO PROBUZENÍ KTERÉ NÁS TVOŘÍ
Kolikrát vejdeme do Doja, ukloníme se jen tak na půl a ani o tom moc nepřemýšlíme, ti mladší se uklání z důvodu, aby je náhodou nenachytal Sensei a nemuseli třeba dřepovat. Zkuste se však jednou za čas na chvíli zastavit, třeba si stoupnout do rohu prázdného Doja a nechte si odvíjet film části vašeho života. Najednou se vám vybaví tváře kamarádů, kteří nevydrželi a uhnuli ze své cesty, ale vybaví se vám i ti, kteří zůstávají, s kterými sdílíte dobré chvíle, chvíle štěstí při vítězství a které potřebujete když se nedaří. S kterými máte za sebou hodiny a hodiny potu, dřiny, sebeovládání a toho ostatního, co je nezbytné pro růst každého jedince, který chce být nejlepší a nebo aspoň výjimečný. Je to daň, jejíž význam se nedostavuje okamžitě, ale v životě se pak neztrácí v žádném konání. Je to již dávno kdy Gichin Funakoshi řekl, že Karate je hozenou rukavicí na celý život. Tím určitě nemyslel že se do smrti budete dřít v Doju, klikovat a sbírat medaile. Dojo je pro nás pro všechny prostředkem být lepší. Za odříkání, dřinu, pot, neúspěchy dostáváme prostřednictvím karate to nejcennější. Jsou to lidské vlastnosti, které by měli být samozřejmostí, ale které jsou tak vzácné a v dnešní době čím dál tím vzácnější. Duševní síla, pokora, ohleduplnost, kontrola emocí, čest, statečnost, vytrvalost a ostatní vlastnosti rytířů dávných dob. Po právu kritizují západní svět a jeho chápaní a to nejen v karate zakladatelé bojových umění dálného východu. Materialismus pohlcující veškeré základní lidské hodnoty se vytratili i v pojetí karate dnešních dnů. Myšlenka něco za něco pohlcuje chápání dnešní generace a těžko si odpovídají na otázku proč mám cvičit, proč se mám dřít když za to nic nedostanu a ani ta medaile na mě nezůstane. Člověk založený na materiální stránce života není nikdy úplně šťastný. Životní vize ve smyslu „musí se to rentovat“,“musí se mi to nějak vrátit, jinak to nemá cenu“ je zvrácený směr dnešního a budoucího lidského myšlení. Zastavte se když vcházíte do Doja a ukloňte se s úctou prostoru, kterému jste již tolik obětovali a kde již jste toho tolik zažili. Zastavte se na chvilku v prázdném Doju, vnímejte energii, kterou je prostor Doja prosycen. Je to i vaše energie. Nechejte chvilku běžet film o těch které máte rádi i o těch, které zbytečně nepreferujete jen kvůli vašim chimérám či pomluvě jiných. Nechejte se unášet myšlenkami opravdových bojovníků, jejichž význam v moderní době není běhat s katanou či dokazovat duši bojovníka rvačkou na diskotéce. Věřte, že jen skutečnost že někomu děláte sparingpartnera již vytváří vaší charakterovou stránku tím, že nezištně pomáháte druhému, aby byl lepší. Sen o vlastní velikosti má krátké trvání a směřuje k sebezáhubě. Bojové umění je prostředkem být lepší, být součástí společenství stejně smýšlejících lidí, mít vždy zázemí kde mám své místo, které zůstává i přes nepřízeň osudu v ostatním konání. Važte si Doja a važte si každé minuty kdy na vás v Doju čeká některý ze Senseiů aby vám podal vždy pomocnou ruku k cestě být někdo víc. Věřte že to není samozřejmost a mnozí by za to dali vše co mají…
